Tesařík krovový nemá velmi dlouhá tykadla, jako jiní kolegové druhu tesařík. Tím se tesařík krovový, brouk světle až tmavé hnědé barvy, od svých příbuzných odlišuje. Dosahuje velikosti mezi 7 až 25 milimetry. Jeho tykadla sahají zhruba do poloviny krovek. Bývá označován za nejvíce nebezpečného škůdce pro dřevo v Evropě, ale bojují s ním i obyvatelé jižní Afriky, Asie, USA nebo Kanady. Doputoval dokonce i do australského Perthu.
Umějí žít i v suchém
Vajíčka tesaříka krovového najdete v trhlinách dřeva v hloubce mezi dvěma a třemi centimetry. Jedna samička může naklást až tři sta vajíček! Z nich se po jednom až třech týdnech vylíhnou larvy, které se pouštějí do dřeva. Larva disponuje silnými ostrými kusadly, má světlou barvu a délku zhruba kolem 20 milimetrů. Kousají ho uvnitř, na povrchu tedy nic na začátku nepoznáte. Larvy můžou žít i tři roky a po celou dobu svého života žvýkají dřevo a prohryzávají ho hlouběji a hlouběji. Dávají přednost vlhčímu, ale umějí přežít v dřevě suchém. Někdy jsou při kousání larvy slyšet, nejlépe údajně brzy ráno a v noci. Zajímavé je, že pokud se larvy cítí v ohrožení, ztichnou - své okolí vnímají patrně vibracemi. Před zakuklením se larvy vracejí blíž k povrchu dřeva. Za příznivých podmínek (ideálně vlhkost vyšší než 30 procent, teplota 28 až 30 stupňů Celsia) se za tři až čtyři roky narodí dospělci. Rojí se od konce května do srpna, jejich výletové otvory mívají tvar elipsy.
Nejraději měkké dřevo
Tesařík útočí zejména na měkké dřevo, jakým je smrk, borovice nebo modřín. Lze říci, že se zaměřuje na dřevěné konstrukce staveb. Pozor, může se objevit i ve zbrusu nových objektech - je totiž možné, že konstrukce byla pořízena z neošetřeného dřeva, v němž se nacházela vajíčka tesaříka. Nepohrdne krovy, trámy, dřívím ve skladech, ploty, nábytkem či telegrafními tyčemi.