Pilořitky jsou hmyz z čeledi Siricidae, z řádu blanokřídlých. Hmyz podobný vosám mívá rovná, většinou nitkovitá tykadla a makadla čelistní pěti až šestičlená, tělo bývá dlouhé ve tvaru válce. Jejich křídla disponují úplnou žilnatinou. U samiček je nápadné kladélko, které značně vyčnívá a vesměs přesahuje konec zadečku. Pomocí kladélka kladou vajíčka do dřevnatých pletiv stromů. Žlutá barva na zadečku je charakteristická právě pro samičky, samci jsou černí.
Smetanové larvy
Vývoj larev trvá obyčejně dva až tři roky. Larvy hlodají ve dřevě jehličnatých i listnatých stromů dlouhé chodby. Jsou většinou válcovité, smetanové barvy, a mají pouze tři páry nohou hrudních, ty jsou ale vždy krátké nebo někdy zcela chybí. Žijí ve dřevě, v němž se zakuklí. Některé z druhů pilořitek napadají konkrétně smrky. Dospělý brouk pilořitek může dosáhnout až čtyř centimetrů, samice jsou větší než jejich partneři, ti bývají menší a štíhlejší.
Kruhovité otvory
Pilořitky si nejčastěji pochutnávají na čerstvě poražených neodkorněných kmenech nebo poražených stromech. Vyhledávají především smrky, jedle, modříny a borovice. Vajíčka jsou kladena pod kůru. Larvy nejdříve vykousávají měkké letní dřevo, posléze pronikají hlouběji, dovnitř kmene. Výletové otvory jsou na rozdíl od eliptických otvorů tesaříků kruhovité a poměrně velké, dosahují i čtyř až pěti milimetrů v průměru.
