Koniofora sklepní vyhledává vysokou vlhkost dřeva – nejlépe od padesáti procent výše. Snáší teplotu i kolem tří stupňů Celsia, vyhovují jí tedy sklepy, kůlny a podlahy. Líbí se jí i místa, kam zatéká voda – krovy a stropy. Při dobrých podmínkách k růstu ji však najdeme i jinde. To, že je dřevo napadené, nemusí být vůbec viditelné z běžně přístupných míst. Naopak z míst, jež nejsou normálně dostupná, může být dřevo zcela destruováno.
Často roste s dřevomorkou
Houby se vyznačují kruhovitým tvarem, bývají velmi tenké, jen několik milimetrů. Mladé kusy jsou žluté až okrové, ty starší zelené až hnědé. Okraj houby může být bílý s „potiskem“ pavučiny. Výtrusy se vyvíjejí na zdravém a čerstvém dřevě, houba pak napadá zdravé dřevo a šíří se k jádru. Může i připravovat „půdu“ pro dřevomorku – tím, že rozkládá dřevní hmotu, vytváří kyselé prostředí ideální právě pro dřevomorku. Často rostou společně.
Mokré a hnědé až černé dřevo
Výsledným efektem koniofory je hnědá hniloba. Zbavuje totiž dřevo celulozy, dřevo ztrácí pevnost a hmotnost. Zbarvuje se dohněda, posléze dočerna, je mokré, rozpadá se na kostičky a nakonec na prach. Koniofora sklepní patří mezi nejvíce nebezpečné houby v České republice, je hned na druhém místě za dřevomorkou. V létě a na podzim ji můžeme najít i v lesích a stavbách. Chutnají jí jehličnany i listnáče.
